Píseň „Může tam být vždycky slunce“, jejíž text je přeložen do mnoha jazyků, je dnes téměř zapomenutá. Ale ještě před 40–50 lety byla u uší všech a každý rusky mluvící student ji znal na vlastní kůži.
Materiál:
Text písně „Může být vždycky sluníčko“ v různých jazycích
Tato píseň zněla o svátcích v rádiu a vždy doprovázela školní oslavy. Prvotřídci ji studovali na svátek prvního zvonu a absolventi škol kráčeli k jeho chmurným rytmům a zaznamenali poslední školní zvon ve svém životě.
Jednoduché, upřímné texty a stejně jednoduchá, ale chytlavá melodie, se po dlouhou dobu vrhají do paměti každého, kdo to alespoň jednou slyšel.
Díky výjimečně úspěšnému a silnému textu, který se dotýká duše, 2 Nechť tam vždy bude slunce “získala slávu daleko za hranicemi Sovětského svazu.
Bylo provedeno:
- Německy
- Anglicky
- Španělsky
- Švédština
- Hebrejsky
- a dokonce i Číňané.
Význam písně je tak jednoduchý, srozumitelný a blízký každému živému člověku, že není obtížné překládat do jakéhokoli jazyka s téměř žádným zkreslením. A pro mnoho z těch, kteří slyšeli nebo hráli tuto píseň v dětství, stále mají dojemné vzpomínky.
V angličtině
Není přesně známo, v jakém roce byla píseň přeložena, ale dnes je anglický text přístupný a snadno proveditelný profesionálními hudebníky i amatéry.
Nechť Slunce bude navždy
Slunce v podobě kruhu
A obloha je kolem Slunce
To je chlapecká kresba.
Nakreslil to na list (z papíru)
A napsal na svém rohu:
„Nechť Slunce bude navždy!
Nechť je obloha navždy!
Nechte moji matku navždy!
Nech mě být stále! (x2) »
Hej, vojáku, buď zticha!
Vojáku, slyšíte
Jak se lidé bojí výbuchů?
Tisíce očí se dívají na oblohu,
A rty stále tvrdohlavě říkají:
„Nechť Slunce bude navždy!
Nechť je obloha navždy!
Nechte moji matku navždy!
Nech mě být stále! (x2) »
Budeme stát za naše chlapce
Proti trápení
A válka.
"Slunce na celý život!" Štěstí pro život! “
To je to, co si člověk vyžádal.
Nechť Slunce bude navždy!
Nechť je obloha navždy!
Nechte moji matku navždy!
Nech mě být stále! (x2)
Nech mě být stále!
V němčině
Píseň v němčině zní ještě najednou, patos a vážně než v ruštině.
Lze s jistotou říci, že plně vyjadřuje myšlenku míru, svobody a velikosti lidského ducha, zakotvenou v textu. Hudební dílo Immer lebe die Sonne se rychle stalo populárním v Německu.
Sonne erhellt
bez sváru
täglich mit goldenen Strahlen.
Schnell přinesl drát
sie aufs papier -
Je možné, že jste měli.
Immer lebe die Sonne,
Immer lebe der himmel
Immer lebe die mutti
Aha jejich immerdar!
Garten und řepa
kunstvoll entsteht,
Baume mit blättern und blüten
Malen die Welt,
wie's uns gefällt,
nevypadá ve Frieden behüten.
Immer lebe die Sonne,
Immer lebe der himmel
Immer lebe die mutti
Aha jejich immerdar!
Gegen den Tod,
gegen die Not.
pro friedliches Leben!
Bei Tag und Nacht haltet ihr Wacht,
die uns das Leben gegeben.
Immer lebe die Sonne,
Immer lebe der himmel
Immer lebe die mutti
Aha jejich immerdar!
V ruštině
Text písně „Může být vždy sluníčko“ není všem dobře znám, ale refrén je jednoduchý a dobře si pamatuje každého, kdo se narodil a vyrostl v SSSR. Jednoduchá a srozumitelná slova, zbavená jakéhokoli klamství, oblékla stejnou jednoduchou a nekomplikovanou melodii, jako slavnostní pochod, často zněla v rozhlase a televizi v 60. a 70. letech. Jen pár upřímných a upřímných slov, která dítě trvá na tom, že i přes všechno tvrdohlavě věří v to nejlepší, snadno pronikají do tvrdohlavých srdcí dospělých a prořezávají se do paměti.
Sunny kruh, obloha kolem
Toto je kresba chlapce
Maloval na kus papíru
A podepsal v rohu
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Můj milý příteli, můj dobrý příteli
Lidé chtějí tolik míru
A opět v třicet pět srdce
Nikdy vás nebaví opakovat
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Hush voják, uslyšejte vojáka
Lidé se bojí explozí.
Tisíce očí zíraly na oblohu
Rty se tvrdohlavě opakují
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Proti potížím, proti válce
Postavme se pro naše chlapce
Slunce navždy, štěstí navždy
Tak přikázal člověku
Může být vždycky slunce
Může být vždy nebe
Může být vždy máma
Mohu být vždy
Kdo je autorem slavné dětské písničky
Příběh za písní je složitý a ozdobený. Pokud jde o autorství textu, byl téměř ztracen. Quatrain, který se stal sborem písně, složil chlapec jménem Kostya Barannikov. Rodiče chlapce vysvětlili čtyřletému významu slova „vždy“ a dítě kreativně zpracovalo přijaté informace a přišlo s nezničitelnými liniemi. Ale možná by se nikdy nestali známí široké veřejnosti, ne-li šťastnou náhodou. Jak se často stává v tvůrčí sféře, řada nehod předurčila další osud velkého stvoření.
- V roce 1928 K. Spasskaya, výzkumník v dětské psychologii, upozornil na quatrain, který napsal Kostya Barannikov, a zveřejnil jej v časopise „Mother Tongue“.
- Tam ho všiml slavný dětský spisovatel Korney Chukovsky a publikoval ho ve své knize „Od dvou do pěti“.
- Verš uveřejněný v knize upoutal pozornost umělce Nikolai Charukhina. Na základě přečteného textu vytvořil Charuhin plakát.
Oko básníka L. Oshanina upoutal plakát se stejným názvem „Může to být vždy sluníčko“ a inspirován kvatrainem přišel s texty, které nyní známe.
Oshanin přišel s verši písně a Barannikovův kvatrain se stal refrénem. Můžeme tedy říci, že texty patří dvěma autorům - Kostovi Barannikovovi a básníkovi L. Oshaninovi.
V roce 1962 byl text uveden do hudby Arkady Ostrovského a vystoupil Tamara Miansarova v programu „Dobré ráno!“Po několik desetiletí píseň neztratila popularitu na rozlehlých rozlohách SSSR a postupně dobývala rozlohy blízkých i vzdálených zahraničí.
V roce 1964 byla píseň přeložena do švédštiny a vydána skupinou Hootenanny Singers. Skladba Gabrielle se ve Švédsku rychle stala hitem a poté byla přeložena do jiných jazyků a rozšířena po celém světě.
Stále existuje debata o tom, kdo je autorem hudby k písni Gabrielle. Hootenanny Singers připsali Stig Rossner a Bengt Thomas, zatímco hudba a texty se ve srovnání s originálem v ruském jazyce prakticky nezměnily. Na druhé straně hudební znalci tvrdí, že hudba, kterou Ostrovsky k tomuto textu složil, nebyla bez půjčování. „Maďarský pochod“ Franze Liszta, napsaný v polovině 18. století, je překvapivě podobný melodii „Slunečního kruhu“, nebo spíš ten druhý.
Kreativní prostředí je však zřídka zbaveno snadného plagiátorství a v případech, kdy je interpretace nadaná, nikomu nedovolí vyčítat autory textu za inspiraci prací někoho jiného. Tak či onak, fanoušci Oshaninových a Ostrovských výtvorů mají stále příležitost vychutnat si skvělou hudbu.
